AVČEB 2018
Naše děti absolvovaly krátké 4 denní soustředění na Horní Bečvě a tady je report z pohledu „bosse“ Tomsna 🙂 🙂
Po příjezdu a odpoledním ubytování, jsme rozdělili děti do družstev. Přijelo 12 dětí, v doprovodu rodičů, takže nás byla dosti velká hromada. V 17 hodin byl oficiální začátek a kupodivu jsme tam byli všichni v čas. Ihned po přivítání jsme provedli kontrolu okolí přehrady Bečva. Zjistili jsme, že je to velká paráda, protože okolí přehrady poskytovalo vše, co jsme ke sportování potřebovali. Na pláži jsme objevili velmi povedenou opičí dráhu, kterou má Tomsn v oblibě, protože to je nářadí, které prověří obecnou obratnost děcek. Nedaleko od ní vyrostla skupina stromů přesně tak, jak jsme potřebovali a využili jsme je na suchý slalom. O kousek dále byl na druhém břehu, jehličnatý les s malým a prudkým kopečkem, který jsme zase využili pro výběhy a nácvik techniky sjezdu.
Dopoledne druhého dne jsme po kvalitní snídani navštívili bikrosovou trať PUMP TRACK, kde jsme děti prověřili, zda se něco na „Landeku“(naše tréninkové centrum), naučily. Bohužel nás postihla první nehoda a zranění Valentýnky, které při sjezdu měla pád a bohužel upadla tak nešťastně, že ji museli v nemocnici zašít bradu, čtyřmi stehy. Ukázalo se, že je to velmi statečná dívenka a vůbec nic si z toho nedělala. Mnozí naši chachaři by si z ní mohli brát příklad. Pády pokračovaly i na PUMP TRACKU, takže trenéři Tomsn s Pepou měli o starost více. Po obědě a zaslouženém odpoledním klidu, byl na řadě suchý trénink. Oblíbená opičí dráha a závod mezi stromy byly disciplíny, které jsme měřili a zapisovali, abychom večer vyhlásili první vítěze. Opičí dráha na pláži byla super a náš tým si získal i diváky, kteří všeho nechali a dokonce naše závoďáky povzbuzovali a aplaudovali skutečně skvělým výkonům. Po práci byl v plánu odpočinek, ale děcka zjistily, že v okolí našeho penzionu je lesík s potokem a o večerní zábavu bylo postaráno. Večerka byla stanovena na 20,30, ale bylo jasné, že to tak nebude ani náhodou. 21,30 už bylo reálnější a děcka byly rády po náročném dni v posteli. Mnozí z jednou nohou ještě na zemi upadali do spánku.
Krásné počasí, sluníčko a teplo nás probudilo dalšího rána. Třetí den v pořadí si žádal nějakou akci. Ryskli jsme to a vydali jsme se s „VELIŠEMA“ i „MALIŠEMA“ na delší celodenní trip. Jeli jsme do Rožnova pod Radhoštěm, kde jsme si dali malou pauzu a v horkém dni i zmrzlinu, jako motivační prvek J. Zase se padalo, a děcka se válela jeden přes druhého. Naštěstí to nebylo nic vážného a obešlo se to bez zranění. Jen zázračná zelená vodička byla v pernanenci. Cestou zpátky jsme měli v plánu koupaliště na Zavadilce a jelikož se ukázalo, že to byla dobrá myšlenka, zůstali jsme tam trochu déle a odpolední program upravili. Plavali jsme, bylo i trochu fotbálku a kuželek, ale hlavně se lenošilo. O to bylo horší opět šlápnout do pedálu a trochu držet tempo. Družstvo „A“ si cestu ještě natáhlo o technický okruh kolem přehrady, abychom trochu odčinili lenošení u vody. Ale i tak jsme celkově urazili 45 km, což musíme pochválit hlavně „Mališe“. Večer jsme provedli vyhodnocení dne, pofoukali bolístky a rozdali odměny a byli jsme rádi, že jsme všichni v pořádku.
Poslední čtvrtý den a poslední rozcvička v lese. Chladnější ráno s rosou a vymetenou oblohou bez mráčku, s dobrou snídaní, focením na rozloučenou. To vše jsme museli stihnout do 10 hodin, kdy jsme museli vyklidit pokoje. Naložili jsme auta a vyrazili směr Bílá, tam lanovkou nad Zbojnickou sjezdovkou až na vrchol 774m/nm. Tam jsme se dali po trati koloběžek dolů do Údolí Velké Smradlavy, pokračovali na Maxovou nádrž, kde jsme vyzkoušeli pravý vor. Malá přestávka na poslední foto a šupem z kopce zpět na Bílou, kde jsme tuto vydařenou akci ukončili.
Příslib opakování soustřeďka v příštím roce byl více než jasný. Spíš jsme, ale mluvili o přípravě zimního soustředění, na které se už teď těšíme. Takže naše moto zní :
„Není důležité zážitek prožít, důležité je na něj nezapomenout“
více fotek v galerii. 🙂
